Vyšší a nižší režim podle nového Zákona o kybernetické bezpečnosti

green-up-arrow-bright-side-red-down-arrow-dark-side-which-print-screen-wooden-cube-block-economic-business-profit-growth-concept-copy-space
Nový Zákon o kybernetické bezpečnosti přináší dvě úrovně povinností – vyšší a nižší režim. A právě ty určují, jak přísná pravidla v kyberbezpečnosti budete muset dodržovat. Rozdíl mezi režimy není formalita. Ve vyšším režimu se od vás očekává víc – jak v zabezpečení, tak v odpovědnosti. Klíčové je proto správně určit, kam spadáte. A to není jen otázka oboru nebo velikosti organizace, ale i o tom, jaké služby poskytujete.

Proč se režimy zavádí?

Ne všechny organizace a jimi provozované služby mají stejný dopad na společnost – myšleno na stát. Výpadek v poskytování služby má různá rizika a dopady v závislosti na velikosti a významnosti organizace. Proto zákon rozlišuje dva režimy povinností:

  • Vyšší režim platí pro subjekty, jejichž činnost je považována za kritičtější – například z pohledu služeb veřejnosti nebo závislosti dalších organizací.
  • Nižší režim se týká organizací, které sice patří mezi regulované subjekty, ale dopad jejich případného výpadku je nižší.

Kdo rozhodne, kam spadáte? Z velké části vy sami – prostřednictvím tzv. samoidentifikace a následné registrace regulovaných služeb. Tu je potřeba provést do 60 dnů od účinnosti zákona.

Jak zjistit, kam spadáte?

Základní otázka, kterou si musíte položit: „Poskytuji regulovanou službu? Pokud zjistíte, že ano, bude rozhodující, jestli ji budete poskytovat v režimu vyšších nebo nižších povinností. Sami si ale vybrat nemůžete.

Nový zákon se vás bude týkat, pokud působíte v jednom z regulovaných odvětví a poskytujete regulovanou službu (blíže jsme se věnovali v předchozím článku). U režimu bude záležet na tom, v jakém odvětví působíte, jakou službu poskytujete a jak velká je vaše organizace. Roli hraje i to, jestli jste například součástí důležitého dodavatelského řetězce

Důležité je také vědět, že nemůžete spadat do dvou režimů, ale můžete poskytovat více regulovaných služeb. Pokud poskytujete více regulovaných služeb a některá z nich spadá do vyššího režimu, uplatní se automaticky tento vyšší režim na všechny další služby, bez ohledu na to, že by samy o sobě spadaly do nižšího režimu.

Stáhněte si e-book

V našem průvodci najdete vše, co potřebujete k samoidentifikaci vědět – od A do Z. Napište nám nebo si ho stáhněte zdarma.

Jak se liší úrovně povinností?

Oblast
Nižší režim
Vyšší režim
Role a odpovědnosti
Určení zodpovědné osoby za kybernetickou bezpečnost
Jasně definované role (manažer, architekt a auditor kybernetické bezpečnosti + garanti aktiv)
Řízení rizik
Vyhodnocení hlavních rizik
Pravidelná analýza, dokumentace
Opatření
Bezpečnostní opatření
Organizační a technická opatření
Incidenty
Povinnost hlásit významné
Povinnost hlásit + plán řízení incidentů
Školení
Základní proškolení
Pravidelné školení všech relevantních osob
Dokumentace
Udržovat přiměřenou dokumentaci
Vedení a aktualizace podrobné dokumentace
Audit a monitoring
Doporučený monitoring
Povinný monitoring a řízení zranitelností
Dodavatelský řetězec
Doporučená opatření
Povinnosti i vůči dodavatelům

Co z toho plyne?

Nižší režim neznamená, že se nic neděje. I zde je potřeba zavést opatření, vést dokumentaci a stanovit odpovědnosti. Cílem nižšího režimu je ale usnadnit menším a středním firmám splnění požadovaných opatření – tak, aby chránily to podstatné, a přitom nebyly zahlcené zbytečnou byrokracií. Aby měly nějaký minimální bezpečnostní standard.

Vyšší režim je náročnější. Vyžaduje detailní řízení aktiv a rizik, systematický monitoring, pravidelné audity a silnější technická opatření. V praxi to znamená větší zátěž na procesy, odpovědnosti i rozpočet. Výhodou je, že většina firem v tomto režimu už bezpečnost nějak řeší – nový zákon spíš nastavuje mantinely a formalizuje, co má smysl dělat.

Rozdíl mezi nimi ale není propastný. Základ je stejný – chránit klíčové systémy a data, rozumět rizikům a mít plán, když se něco stane. Liší se především hloubka, formálnost a rozsah požadavků.

Jak postupovat?

Samoidentifikace: Zjistěte, jestli se vás nový zákon týká a do jakého režimu pravděpodobně spadáte.

Ohlášení regulované služby do 60 dní od účinnosti zákona na Portále NÚKIB.

Analýza aktuálního stavu: Zmapujte si, co už máte nastavené, co vám chybí a co bude potřeba upravit nebo doplnit, abyste splnili nové požadavky.

Implementace opatření: Zaveďte potřebná bezpečnostní opatření a procesy.

Nepodceňte dokumentaci. Právě ta bude důkazem, že pravidla dodržujete.

FAQ k vyššímu a nižšímu režimu

Co je to vyšší a nižší režim podle Zákona o kybernetické bezpečnosti?

Vyšší režim označuje kategorii, ve které jsou subjekty považovány za zvlášt důležité. Tyto organizace musí plnit přísnější bezpečnostní požadavky podle nového Zákona o kybernetické bezpečnosti, jelikož jejich činnost má zásadní dopad na bezpečnost a fungování společnosti.

Nižší režim definuje základní bezpečnostní povinnosti pro poskytovatele regulovaných služeb, kteří nejsou zařazeni do vyššího režimu. Zaměřuje se na minimální úroveň ochrany proti kybernetickým hrozbám a splnění základních bezpečnostních opatření.

Zařazení do režimu vychází z vyhlášky o regulovaných službách. Rozhodující jsou kritéria jako velikost organizace, význam poskytované služby a další faktory uvedené ve vyhlášce.

Vyšší režim stanovuje podstatně přísnější povinnosti s důrazem na detailní bezpečnostní opatření a komplexní procesy řízení rizik, zatímco nižší režim se zaměřuje na základní ochranná opatření, která jsou v dnešní době považovány za bezpečnostní minimum.

Ano, pokud se změní okolnosti. Například vaše organizace poroste a začne splňovat kritéria vyššího režimu, přechází do této kategorie a musí zavést přísnější bezpečnostní opatření podle Zákona o kybernetické bezpečnosti.

Vyšší režim vyžaduje, aby organizace implementovala komplexní organizační a technická opatření. Přehled opatření a vysvětlení jejich obsahu najdete ve vyhlášce o bezpečnostních opatřeních pro režim vyšších povinností. Patří sem například:

Organizační opatření
  • Řízení rizik
  • Řízení dodavatelů
  • Bezpečnost lidských zdrojů
  • Řízení změn
  • Akvizice, vývoj a údržba
  • Řízení přístupu
  • Zvládání kybernetických bezpečnostních událostí a incidentů
  • Řízení kontinuity činností
  • Provádění auditu kybernetické bezpečnost
Technická opatření
  • Zaznamenávání událostí
  • Vyhodnocování kybernetických bezpečnostních událostí
  • Aplikační bezpečnost
  • Kryptografické algoritmy
  • Zajišťování dostupnosti regulované služby
  • Zabezpečení průmyslových, řídících a specifických technických aktiv

Jeden z hlavních rozdílů je v tom, že ve vyšším režimu musí organizace jmenovat více bezpečnostních rolí, plnit více opatření ve větším detailu a hlásit všechny relevantní incidenty, nikoliv jen ty s významným dopadem.

Nižší režim vyžaduje, aby organizace splňovala bezpečnostní opatření v, která uvádí vyhláška o bezpečnostních opatřeních pro nižší režim. Jedná se například o tyto oblasti:

  • systém zajišťování minimální kybernetické bezpečnosti,
  • požadavky na vrcholné vedení,
  • řízení aktiv,
  • bezpečnost lidských zdrojů,
  • řízení kontinuity činností,
  • řízení přístupu,
  • řízení identit a jejich oprávnění,
  • detekce a zaznamenávání kybernetických bezpečnostních událostí,
  • řešení kybernetických bezpečnostních incidentů,
  • bezpečnost komunikačních sítí,
  • aplikační bezpečnost a kryptografické algoritmy.

Ve vyšším režimu je nutné hlásit každý incident, který má původ v kybernetickém prostoru a nelze u něj vyloučit úmyslné zavinění. Incidenty způsobené běžným provozem se nehlásí. Uvedené vymezení z povinnosti hlášení vyřazuje incidenty, které z povahy věci nespadají do působnosti NÚKIB.

Nižší režim je v tomto mírnější a Přes portál NÚKIB se hlásí „jen“ incidenty, které mají původ v kybernetickém prostoru, mají významný dopad (dle kritérií vyhlášky pro nižší režim), a nelze u nich vyloučit úmyslné zavinění.

Vyšší režim vyžaduje obsazení rolí jako manažer kybernetické bezpečnosti, architekt kybernetické bezpečnosti a auditor kybernetické bezpečnosti. K tomu je také potřeba určit garanty aktiv. V nižším režimu stačí určit osobu pověřenou kybernetickou bezpečností.

Potřebujete pomoc?

Pomůžeme Vám vyhodnotit, jestli budete spadat do vyššího, nebo nižšího režimu a jaké služby musíte ohlásit.

Další články

Pokud poskytujete regulovanou službu, musíte zjistit, do jakého režimu spadáte, a podle toho plnit buď základní, nebo přísnější bezpečnostní požadavky. Jak režim poznat a co přesně znamená?
Co jsou to regulované služby a proč na tom záleží? Jejich identifikace je klíčová pro zjištění, jestli na vás bude dopadat nový kybernetický zákon a v jakém režimu.
SOC 2 nebo ISO 27001? Obě certifikace řeší bezpečnost informací, ale každá trochu jinak. V článku vysvětlujeme rozdíly, výhody i limity – a kdy se vám která investice opravdu vyplatí.

Newsletter

Chcete mít jistotu, že Vaše firma je chráněna před kybernetickými hrozbami a zároveň být v souladu s platnou legislativou? Přihlaste se k odběru newsletteru a získejte praktické rady od našich konzultantů s právním vzděláním.

Kliknutím na odebírat vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů pro marketingové účely.