Falešná pozitivita - „false positive“

Falešný pozitivní výsledek je bezpečnostní upozornění nebo varování, které je vyvoláno legitimní a oprávněnou činností nebo chováním, nikoli skutečnou bezpečnostní hrozbou nebo útokem.

 


 

Co je to falešná pozitivita?

Falešná pozitivita (false positive) v kybernetické bezpečnosti označuje situaci, kdy bezpečnostní systém vyhodnotí běžnou, legitimní činnost jako hrozbu nebo útok. Takové chybné hlášení může vést k planým poplachům, zahlcení bezpečnostního týmu a zbytečným zásahům, které narušují provoz firmy.

 

Jak se falešná pozitivita projevuje v praxi

Příklady falešné pozitivity ve firemním prostředí:

  • Antivirový software zablokuje vlastní firemní aplikaci kvůli podezřelému chování, i když je zcela bezpečná.
  • Firewall zablokuje interní komunikaci mezi servery, protože ji vyhodnotí jako útok.
  • Systém detekce hrozeb označí běžný e-mail zaměstnance jako phishing.
  • Monitorovací nástroj zahlásí podezřelé přihlášení, které je ve skutečnosti z dovolené zaměstnance.

 

Příliš mnoho falešných pozitivních hlášení může vést k tomu, že bezpečnostní tým začne ignorovat upozornění, v horším případě i skutečné hrozby. Proto je důležité mít systémy správně nastavené a neustále je ladit podle reálného provozu.

 

Jaký je rozdíl mezi falešnou pozitivitou a souvisejícími termíny?

  • Falešná pozitivita (false positive) – varování na neškodnou událost.
  • Falešná negativita (false negative) – neodhalená skutečná hrozba.
  • Skutečná pozitivita (true positive) – varování na reálnou hrozbu.

 

Rozdíl je zásadní pro bezpečnostní rozhodování. Falešná pozitivita způsobuje zbytečné zásahy a ztrátu důvěry v nástroje. Falešná negativita je naopak nebezpečná tím, že útok projde bez povšimnutí. Cílem je najít rovnováhu – systém, který reaguje přesně a důvěryhodně.

 

Jak ve firmě snížit výskyt falešných pozitivních detekcí

Doporučené kroky:

  1. Sledujte počet falešných pozitiv ve vašich bezpečnostních nástrojích.
  2. Pravidelně revidujte a dolaďujte detekční pravidla.
  3. Zařaďte interní whitelist známých aplikací a IP adres.
  4. Využívejte pokročilé analytické nástroje s kontextem chování.
  5. Vyhodnocujte efektivitu detekce pomocí zpětné vazby a reálných incidentů.

 

Mnoho firem podceňuje dopad falešné pozitivity – přitom jde o jeden z hlavních důvodů selhání včasné detekce hrozeb. Zbytečné poplachy snižují pozornost i kapacitu týmu, a proto je klíčové nastavit bezpečnostní systémy tak, aby hlásily jen to, co skutečně stojí za pozornost.